Spropitné je nepovinná platba vyjadřující míru spokojenosti zákazníka s poskytnutými službami, kterou výslovně neupravuje žádný právní předpis ČR. 

 

EET

Dne 15.5.2017 vydalo MF druhou metodiku k EET

Dokument naleznete na adrese:

https://www.etrzby.cz/assets/cs/prilohy/Metodika_k_evidenci_trzeb_v2-0.pdf

Vybíráme text upravující spropitné:

U spropitného z pohledu evidence tržeb záleží na konkrétních zvyklostech zařízení, zda si spropitné rozdělí zaměstnanci nebo zůstává  podnikateli.

 

Spropitné náleží zaměstnanci

V případě, kdy je spropitné příjmem zaměstnanců, tak příslušná částka nepodléhá evidenci tržeb, neboť se jedná o příjem ze závislé činnosti, tj. platba nezakládá rozhodný příjem (příjem z podnikání) .

 Jedná se o tyto situace:   

• spropitné obdrží přímo zaměstnanci, tj. bez zasahování zaměstnavatele (platí i pro případy, kdy se část spropitného rozdělí mezi ostatními zaměstnance– kuchaře, číšníky).  V tomto případě spropitné nepodléhá evidenci tržeb, nicméně může být zaevidováno dobrovolně.  
• spropitné obdrží zaměstnanci prostřednictvím zaměstnavatele, resp. zaměstnavatel je prostředník  a spropitné rozdělí mezi zaměstnance dle pravidel,  která jsou v dané provozovně nastavena (tj. nic  si z toho nenechává, funguje jako organizátor, skutečnými příjemci příjmů jsou zaměstnanci).  

 

Přestože je spropitné v těchto případech zpravidla  součástí jedné platby spolu s platbou za  stravovací službu – není povinnost evidovat částku  odpovídající spropitnému.

Nicméně pokud to  odpovídá zvyklostem příslušné provozovny, lze zvolit zaevidování celé částky (např. z důvodu, že  tak má zaměstnavatel nastaveny současné systémy).

 

Spropitné náleží zaměstnavateli

 V případě, kdy  je spropitné příjmem zaměstnavatele (podnikatele -provozovatele příslušného  zařízení), tak příslušná částka podléhá evidenci tržeb, neboť se jedná o příjem z podnikání.

Povinnost evidence se tedy vztahuje na celou částku, a to bez ohledu na to, zda je spropitné zaplaceno odděleně.

V takovém případě je nutné zaevidovat i tuto dodatečnou platbu.  

 

DPH

Spropitné jakožto platba, která nemá přímý vztah k  poskytovanému plnění, se nezahrnuje do základu  daně dle § 36 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dani z přidané hodnoty“).

Částka spropitného se nebude zohledňovat v položkách datové zprávy týkajících se DPH.  

 

Zdanění daní z příjmů

Spropitné jako takové není upraveno žádným českým právním předpisem. Je však zřejmé, že odměna, která se v podnicích nechává buď přímo obsluze, nebo celému podniku, podléhá daňové povinnosti.

Daň by měla být příjemcem odvedena vždy. V praxi to ale obdarovaní zaměstnanci většinou nedělají.

Jak připouští Petra Petlachová z Generálního finančního ředitelství, prokazování takových příjmů je minimálně problematické. "Nicméně správci daně mohou v odůvodněných případech v souladu s daňovým řádem využít k doměření daně pomůcky (např. zjištěné částky spropitného u srovnatelného podniku, ve stejném místě a čase)."

 

Příjemcem je zaměstnanec

Pokud je příjemcem spropitného personál (tj. zaměstnanci), z pohledu zákona o daních z příjmů se bezesporu jedná o příjem přijatý v souvislosti se zaměstnáním (s výkonem závislé činnosti).

Podléhá dani z příjmů fyzických osob podle § 6 odst. 1. písm. d) zákona o daních z příjmů. Kdyby obdarovaný zaměstnání nevykonával, spropitné by nedostal.

Spropitné však prvotně patří zaměstnavateli. Je to nepovinná platba vyjadřující míru spokojenosti zákazníka s poskytnutými službami podniku jako celku, nikoli jen s činností zaměstnance. I když spropitné inkasuje personál do své kapsy, v okamžiku jeho převzetí se účetně i daňově jedná o zdanitelné příjmy provozovatele podniku, který tyto příjmy „použil“ na odměnu za práci zaměstnanců (má k těmto příjmům daňově uznatelný mzdový náklad), vysvětluje Petra Petlachová z Generálního finančního ředitelství.

 

Příjemcem je zaměstnavatel

Jestliže je příjemcem sám podnikatel, jedná se o příjem ze samostatné činnosti podléhající dani z příjmů. Jde jednoznačně o příjem podnikatele či provozovatele tj. součást úplaty (tržby) za jím poskytované služby. V případě činnosti, která již nyní podléhá evidenci tržeb (stravovací a ubytovací služby), je třeba ji jako tržbu zaevidovat. Tedy zaslat správci daně údaje o evidované tržbě a vystavit zákazníkovi na spropitné, stejně jako na jiné hotovostní tržby, účtenku.